Rally2.com rally video videa sprint crash foto fotografie

  
Info
ISSN: 1213-9173
Vydává:
Rallysport Příluky
Šéfredaktor:
Ing. Pavel Zvonek
Vedoucí týmu:
Štěpán Forman
Doporučujeme
Nyní naše stránky prohlížejí 11 host(é) a 0 uživatel(é).


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde.



  
Barum rally
nejen 2008
eShop.Rally2.com
internetový obchod



 
MČR - sprintrally

Jak jsme vyjeli kyblík, aneb Kopná pohledem posádky č. 98 + video
Posláno Neděle, 04 Srpen 2002 @ 12:36:51  Vytisknout  Poslat článek známým
Autor článku: Zdeněk Vladyka


Po roce jsme se znovu rozhodli, že si rally okusíme z druhé strany, tedy z kokpitu závodního vozu. Volba padla na hbitou Suzuki Swift 1.3 Gti ve třídě N1, kterou jsme si půjčili od Honzi Březíka. Na jeho osobu musím pět jen slova chvály. Auto bylo perfektně připraveno, a všechna naše přání a připomínky byly v klidu konzultovány a realizovány. Do závodu jsme tak nastupovali v klidu bez žádných stresů. Seznamovací jízdy byly změněni z původních třech průjezdů na čtyři a jen to bylo ku prospěchu věci. Našimi největšími soupeři byli závodnici na japonských strojích. Lídr průběžné klasifikace Fadrný s Peugeoutem, domácí Vitásek a Nedbálek na Suzukách a pražský Polák také s Peugeotem. Následovala smečka nazuřených Felicií včetně našeho kamaráda Tomáše Řezníčka s Peťou Krausem z teamu "Čamlíkov šrot sport". V závodě startovaly také další dvě spřízněné posádky a to Prášil – Mašek jenž bojovali ve třídě A5 s pěknou Felicií a Zpěvák – Zvonek, kteří chtěli znovu uspět ve třídě N2. Technickou přejímkou jsme prošli jako nůž máslem, takže jsme se mohli v klidu soustředit na vlastní závod.

V sobotu jsme vstávali kolem osmé. Oba dva jsme cítili mírnou nervozitu, ale ta k tomu patří. Sedli jsme do tréninkáče a dojeli si pro závodku k Honzovi Březíkovi. Do prostoru startu jsme dorazili něco kolem deváté hodiny. Uzavřené parkoviště nebylo nařízené, takže jsme se zařadili do fronty závodniček čekajících na svůj startovní čas. Ten náš byl přesně v 10:30. Na startovní rampě nám popřáli hodně štěstí holky z Moullinu (bordel) a my se vydali do prvního servisu. Tady proběhla při vzájemné hecovačce s posádkou Polák - Kos, jen preventivní kontrola. "Viděli jste někdo Nedbálka a jeho Suzuku ?" Zeptal jsem se. "On se pohádal se spolujezdcem takže nejedou." Odpověděl Polák a my jsme věděli že velký soupeř nám odpadl ještě před startem.

Zamávat mechanikům a rychle se přemístit na start. Tři, dva, jedna start – jedem. 100 pravá 23 váže levá čtyři utáhne. Tak zněla moje první slova. První erzeta byla taková testovací a my jsme si na ní Suzuku teprve osahávali. Před Březovou "U Vysílače" jsme špatně zařadili místo trojky, pětku, takže jsme v prudkém stoupání ztratili rychlost. V retardéru přímo v Březové nás trochu předběhl zadek, poněvadž ještě nebyly zahřáté zadní gumy a před stoupáním do Hvozdné jsme hodili pěkný bok. Žádnou odstoupenou závodku jsme po trati neviděli, jen brzdné stopy a trefený patník v Březové. V cíli jsme sami věděli, že to nebylo nic moc, ale i tak jsme dali Fadrnému dvě sekundy, ale od Vitáska jsme dostali pět. "Na Podhoranu zatáhneme," řekl brácha a taky jo. Jeli jsme fakt hodně rychle a užívali si, jak byl letos Podhoran pěkně zpravený, bez velkých děr. V poslední části vložky nám nějaký spolujezdec ukazoval OK, ale auto jsem neviděl, asi leželo někde v lese pod cestou. V cíli jsme měli první čas ve třídě a rázem jsme se dělili o první místo s vizovickým Vitáskem. Před námi byla těžká Kopná s finskými horizonty a řeckou šotolinou. Šli jsme do ní s respektem a vědomím, že ji nesmíme pokazit. Výjezd na točnu nad Kopnou jsme doslova letěli. Nahoře na točně jsme se zklidnili, protože na vyházeném písku hrozily hodiny. Skok ze široké na úzkou do lesa jsme prodali, protože jsme měli v živé paměti, jak dopadl olomoucký Bak. Stromy jsou zde hodně blízko. Na šotolině to bylo parádní, auto se vozilo na kamínkách a já jen viděl korekce řidiče volantem. Do levé odbočky na úzký asfalt jsme doletěli ve velkém stylu, ale auto nechtělo zastavit. Brácha si musel pomoci překyvem a levačkou, nakonec se nám auto do zatáčky dostat podařilo. Byl z toho docela pěkný průjezd. Když jsme vyjeli na hlavní do Trnavy u hotelu Slivín, brácha zakřičel do interkomu. " My máme asi defekt." Já jsem si v duchu řekl, "to je v pytli, smůla z minulého roku se opakuje". Nakonec se z toho vyklubala hlína napasovaná do ráfku z našeho širšího průjezdu šotolinou, ale sjezd z Kopné do Trnavy jsme trochu "proplísnili." Od zrcadla v Trnavě jsme už pokračovali v pohodě. Na největším horizontu, který se jede skoro naplno se nám pěkně odkrvil mozek, ale náročnou erzetu jsme v pohodě zvládli. V cíli nám akorát trochu hořely brzdy z náročného sjezdu do Všeminy. Fadrný nám dal, ale Vitáskovi jsme dali dvě a rázem jsme byli první ve třídě. Zamávali jsme tatovi, kámošce Janě a vyrazili na poslední test první sekce. Start byl ve Slušovicích a cíl ve Vizovicích, jela se tedy klasika "Raková". Po startu jsme do kopce vedli "Sůzu" v pěkných smycích, abychom se v rychlých protahovácích dostali do cíle. Předposlední zatáčku do cíle jsme nepsali číslem obtížnosti, ale nazvali jsme ji prostě a přímo "KUZI", a to po havárii, kterou v tomto místě předvedl můj polský oblíbenec Leszek Kuzaj na loňské Barum Rally. Jaké bylo naše překvapení, když jsme od Vitáska dostali asi šest sekund. "To chlapy jinak nešlo, já bydlím ve Vizovicách a tady znám každý kameň" Vysvětlil za nás, naší ztrátu spolujezdec Žáček. Po čtyřech erzetách se jelo na přeskupení a do servisu. V přeskupení se klasicky měřila špéra na válečkách a bylo nám sděleno, že se pátá erzeta pojede bez helem, protože k havárii Tomáše Vojtěcha jela sanitka a hasiči. Před časovkou na servis nám přišel zafandit přerovský závodník Ondra Blaťák, kterému jsme my fandili letos na Okříškách. V servise se Suzuka podrobila péči mechaniků, a my jsme si mohli prohlédnout průběžnou tabulku závodu. V ní jsme ve třídě N1 figurovali na třetím místě se ztrátou necelých dvou vteřin na Vitáska a dvou desetin na Fadrného. Po servise jedeme Hvozdnou na mávátka, ale jsme docela rádi, protože nám tahle erzeta nějak nejde. Ona je tak jednoduchá až je těžká a zrádná. A na její skrytou zrádnost doplatil na rychlém úseku jedoucím se na šestku (rychlost kolem 160km/hod) Tomáš Vojtěch. Když jsme jeli kolem, přešla nás hrůza. Ohořelý, rozmlácený šrot auta, které kdysi bylo moc krásné a taky drahé. Jak řekl známý kameraman Alěš Trhlík, "tak rozbité wéercéčko jsem ještě neviděl" a to je Aleš člověk, evropskými rychlostními zkouškami protřelý. Na Hvozdné, "Na Osmeku" jsme zamávali chlapů z Vajd servisu a upalovali na druhý Podhoran. Tahle zkouška nám opravdu sedí. Jeli jsme ho časově, skoro stejně rychle jako první průjezd, ale zdravě neštvaný Fadrný nám dal dvě sekundy, naopak Vitáskovi jsme dvě dali my a rázem jsme byli druzí. Zkouška s pořadovým číslem sedm měla rozhodnout. Byla dlouhá, těžká, technická a zrádná. Ještě před startem nás varoval pořadatel, že nahoře na točně před Kopnou, je hodně písku, tak ať si dáme bacha. První průjezd tam do stromu narazila sympatická děvčata Petra a Petra s Toytou Yaris. Začali jsme velice svižně, ale kritická místa jsme jeli na jistotu. Na šotolině vidíme fandit Rallysport Příluky v čele s dvojnásobným mistrem republiky Mirou Tarabusem. Ve vracáku u zrcadla v Trnavě to hodně klouzalo a následné protahováky, až do pravé šest na konci vesnice jsme jeli hodně svižně. Skoro nestačím ani číst a připadám si jako Luis Moya. V kopci na Trnavou na nás mává nějaká dívka kartou OK, trochu brzdíme a vidíme jak z příkopu vytahují lidi Nissana Sunny Romana Siegla. Bylo to ve velmi prudkém kopci, takže než jsme zase nabrali předešlou rychlost trochu jsme ztratili. V cíli nám oba dva rivalové nandali čtyři sekundy. Trochu zklamáni dojíždíme na start poslední erzety Rakové. Na Fadrného máme ztrátu asi sedm sekund a na Vitáska ztrácíme dvě. Říkáme si hlavně v klidu to dojet do cíle, ale bez boje se nevzdáme. Šli jsme do toho fakt na plno. Brždění na poslední chvíli, využívání celé šířky vozovky, a pedál až na podlaze. Za levým vracákem na úzké cestě jsem si všiml pořadatele, jak jde po kraji cesty směrem proti nám, se smotanou žlutou vlajku. Za pravou čtyři se před námi objevila bílá Suzuka Vitáska. Jel pomalu a měl evidentně technickou závadu. Brzdíme a on jak nás uviděl zajel na krajnici a pustil nás před sebe. "Ty vole jsme druzí. " Řekl jsme do mikrofonu. "Oni to uhnali," reagoval brácha. Do cíle zbývalo asi pět set metrů, přestal jsem číst, brácha zvolnil a v klidu jsme dojeli do cíle. Čas jsme měli ještě o dvě desetiny lepší než první průjezd. Nedovedu si teda představit kolik bychom naložili našemu prvnímu průjezdu, kdybychom závodili, až do konce. Bylo nám kluků líto, ale to je rally. Jak se od nás minulý rok štěstěna v podobě defektu na poslední zkoušce odvrátila, tak dnes nám to vynahradila. Můžeme, teď jen těžko spekulovat, jestli by jsme je na poslední erzetě, nebýt jejich problémů, předstihli. Jisté je, že to byl velký a vyrovnaný a také přátelský souboj. Velmi mě v cíli pobavil mladý hasič Růžička z Bratříkova u Turnova. "Kluci normálně jsme byli venku, v tý levý utažený. Už jsme myslel, že jdeme na boudu ale vono to zůstalo na kolech. To byla bomba, jezdili jsme tam půl minuty na poli a nemohli se vrátit zpátky. Tak jsem tomu naložil a vzal to přes pangejt, ale dojeli jsme," líčil plný zážitků mladý závodník. Z Vizovic jsme se vrátili do servisu ve Slušovicích. Tady se auto umylo a připravilo na slavnostní přejezd cílové rampy. Po desátém místě s Favoritem na Valašské rally 2000 (tenkrát byla Valaška ještě sprintem), loňském devátém místě způsobeném defektem s Microu, se nám podařilo vyjet kyblík (pohár) za druhé místo.

Soutěž byla perfektní, neměli jsme žádný problém a suprově jsme si zazávodili. Jelo se na krásných technických tratích, s řadou hezkých diváckých míst. Zajímavé bylo i slavnostní vyhlášení výsledků na Myslivecké chatě, kde nechyběl ohňostroj ani striptýz. Prostě letos se Kopná podařila.

Nashledanou v Příbrami, ale ještě předtím na mistrovství světa ve Finsku.

Video posádky Vladyka - Vladyka na 3RZ Kopná


ZDENĚK VLADYKA

Související odkazy k posádce:
Více informací o posádce
Dan Vladyka se těší na Barumku
Vladyka s Norkem si vyzkoušeli „Tajpára“
Vladyka s Norkem i po Barumce neporažení
Vladyka s Norkem vítězní také na Bohemce
Vladyka s Norkem vítězní na Šumavě
Vánoční rozhovor s Danem Vladykou
Obhajoba posledního místa se téměř „podařila“ – rozhovor s Danem Vladykou
Rozhovor s Danielem Vladykou, nejen o blížící se Barumce


Související odkazy:
Vyjádření posádky č. 42 Prášil – Mašek k rallysprintu Kopná + video
První vítězství mladíka Kopeckého + agresivní Chovanec na videu
Jak jsme vyjeli kyblík, aneb Kopná pohledem posádky č. 98 + video
Nevyužitá příležitost – Kopná 2002 + video
X. Rallysprint Kopná – celkové neoficiální výsledky
Před startem Sprintrally Kopná
Rozhovor s posádkou FOX racing teamu Mynářová - Krestová
X. Rallysprint Kopná – seznam přihlášených posádek
X. Rallysprint Kopná – časový harmonogram

Vše o letošním ročníku této soutěže
Online výsledky
Video sestřihy nejen havárií
Nástrahy rally
Ostatní podniky


 
Top 5 článků za 14 dní
Reklama
"Jak jsme vyjeli kyblík, aneb Kopná pohledem posádky č. 98 + video" | Přihlásit/vytvořit účet | 2 komentář(ů)
Body

Za obsah komentářů je zodpovědný uživatel, ne provozovatel těchto stránek

Re: Jak jsme vyjeli kyblík, aneb Kopná pohledem posádky č. 9 (Body: 1)
podle Paja kdy Pondělí, 05 Srpen 2002 @ 00:12:24
(Informace o uživateli)

Pěkné ctění, jenom by mě zajímalo jak to vypadá, když spolujezdec přestane před koncem rally číst. Vy si jako dycky řeknete, že už je to stejně jenom kousek do cíle a nějaké trápení se čtením nemá smysl?


[ Odpovědět ]

  






Error. Page cannot be displayed. Please contact your service provider for more details. (24)


Webhosting poskytuje: PC servis Zlín - Ing. David Zvonek
webmaster: Ing. David Zvonek, spolupráce Lukáš Vičánek
na obsahu stránek se podílí: Ing. Pavel Zvonek, Zdeněk Vladyka, Ing. David Zvonek, Štěpán Forman a další


© Copyright RS-Příluky. Stránka potřebuje 4.739292 vteřiny k natažení.